|
 |
|
Vladimír Došek
Sociální pracovník pro přímou
pečovatelskou péči a osobní asistencí
Říkali o mně, že jsem se narodil „s vodítkem v ruce“. Od
dětského věku jsem totiž každou volnou chvíli věnoval
výcviku psů.
V
dospělosti jsem se stal profesionálním psovodem a
později též instruktorem a metodikem Policejního
prezídia ČR, působil jsem ve výcvikovém středisku v Dobroticích
při vedení kurzů psovodů a výcviku psů. Do svých 48 let
jsem se tedy aktivně věnoval vrcholovému sportovnímu,
služebnímu, a záchranářskému výcviku psů. Tuto činnost
jsem však ukončil, když jsem zjistil, že psům byly dány
též jiné schopnosti, o kterých jsem, přes všechny své
dosavadní zkušenosti při práci ve svém oboru, po léta
neměl tušení. Začal jsem se nejprve ze zájmu, později
profesionálně, věnovat canisterapii... |
|
"Setkávám
se s tím, že se Bůh rozhodl využívat canisterapie
k uzdravení, úlevě a zlepšení zdravotního stavu. Není to
moje zásluha - kdykoliv Bůh uzdravuje, uhýbám mu
s cesty." |
